Pekelný stroj na čtyřech kolech jakožto prostředek pro rozvoj machismu filmového kaskadéra. Kaskadér Mike je dětinským pirátem jednadvacátého století, kterému nechybí nadupaná kára, fešná jizva a ani zdravý sadistický apetit…a rozhodně si neprožil nejklidnější dětství. Diagnóza: přirozený egocentrismus, který byl během dětských let zadupán do země partou krutých dětí, které mu neumožnily zařadit se do kolektivu. Chybělo mu publikum, před kterým by mohl obnažit své ego, ve škole se určitě pohybovalo dost hezounů, kterým dávaly dívky před Mikem přednost. Nyní Mike našel své místo. A našel svou zbraň. Svou sílu. Je jí černý kaskadérský bourák 1970 Chevy Nova s mraky splašených koní pod kapotou. A všechny ty mladé, krásné holky budou pikat za to, že si na střední královna plesu nevybrala za tanečníka právě Mikea! Motor bude řvát, pneumatiky budou kvílet, sklo se bude sypat, kosti budou praskat a děvčata budou vřeštět! A nebo ne?
Tarantinova záliba v exploataci dosahuje s filmem Auto zabiják svého vrcholu. Zatímco Gauneři by se dali považovat za obdobu heist-movies, Jackie Brown byla natočená jako klasické blaxploitation a dvojfilm Kill Bill nejvíce tíhnul k exploatačnímu subžánru chambara (především první díl - přímé citace Lady Snowblood,…) a spaghetti westernu (druhý díl, postava Billa a Budda celkově). Auto zabiják ze všech filmů nejvíce zabředává do braku a spojují se v něm dva populární exploatační subžánry – slasher-film (a.k.a. vyvražďovačka – např. Pátek třináctého, Halloween, Sleepaway Camp,…) a carsploitation (Gone in 60 seconds, Vanishing Point, Šílený Max,…). Nebyl by to však Tarantino, kdyby onu žánrovost opět neuchopil po svém. Všechny prvky typické pro slasher (triviální romance přes smsky; fixace na ženské postavy – slasher je především ženským žánrem) a carsploitation jsou zde přítomny a příběh, zdá se, nemůže být předvídatelnější. V poslední třetině však přichází zvrat, kdy si Mike a parta dívek vymění role, díky čemuž Auto zabiják už zcela opouští slasherské vody a stává se z něho ultimátní pocta všem těm filmům, jejichž hlavními atrakcemi byly nadupané bouráky, natahované honičky, pozoruhodné kaskadérské kousky (to, co předvádí Zoe Bell na kapotě jedoucího auta, je přímo boží) a bouračky. Po všech těch přestylizovaných a načančaných honičkách s digitálními efekty (viz dálniční scéna v Matrix Reloaded) působí závěrečné staromilské zúčtování v duchu originálního Gone in 60 Seconds nebo Vanishing pointu jako čiré zjevení. Hlavní atrakce zde jsou: dvě nádherné káry – 1970 Dodge Challenger (hlavní „hvězda“ zmiňovaného Vanishing Pointu) a již zmíněný 1970 Chevy Nova, které projdou vyčerpávajícím kolizním testem; nebezpečný ale o to více fascinující kaskadérský kousek Zoe Bell (natáčelo se tzv. postaru) a soustředěná režie mistra Tarantina, který dokonale imituje „feeling“ exploatace 70. let.
Ani v tomto případě se Tarantino nevzdal jednoho ze svých nejvýraznějších trademarků, tedy sáhodlouhých a vypiplaných dialogů. Na poměry exploatace se zde sice mluví až moc, Tarantino však dokáže zaujmout hned od první věty, skrze dialogy tvoří mikropříběhy a především vykresluje charaktery, což je na poměry žánru, jehož je Auto zabiják pastišem, velmi nezvyklé – v takových filmech bývají postavy jen letmo načrtnuty a hlavním smyslem filmu jsou pak samotné atrakce (mordy, honičky, přestřelky, atd.). Proto bývá Auto zabiják mnohdy kritizován pro „natahované kecy o ničem“ a „nudné tlachání místo opravdové akce“ – divákovi lačnícímu po mordech pohledných holek se nakonec dostane něco úplně jiného. Kaskadér Mike první skupinu dívek po pečlivé profilaci odpraví najednou během několika vteřin, což je na poměry slasheru neslýchané. V klasické vyvražďovačce to funguje naopak – postavy jsou rychle představeny a po zbytek filmu je divák s mezipauzami obšťastňován žánrovými atrakcemi, jako je nepříliš explicitně zobrazovaný sex a mordy. Diváky očekávající něco na tento způsob pak musí Tarantino svým drzým přístupem zákonitě naštvat.
O vraždění tu nakonec opravdu nejde. Jako každý jeho film je i Auto zabiják především o postavách a troufám si říct, že Kaskadér Mike patří mezi ty nejlepší postavy, které Tarantino stvořil (Hans Landa stále vede, samozřejmě), jen je nutné, aby divák více četl mezi řádky. A také to je film o holčičím přátelství. Opravdu. Věřím, že tímto kouskem Tarantino cílil především na ženské publikum a právě zde dokázal, že jako jeden z mála v Hollywoodu dokáže napsat pořádné ženské postavy.
Žádné komentáře:
Okomentovat